DĚJINY

Sexten – vesnice Tří zubů aneb v sextenském nebi.

Název Sexten se poprvé objevuje v roce 965, kdy se tak nazývala jedna salaš. Za téměř nespornou skutečnost se pokládá, že mniši františkánského řádu v Innichenu pronikali do Sextenského údolí (Sextental), káceli zde stromy a sváděli odsud vodu. Ještě dnes se v okolí osamoceně ležící osady s příznačným názvem Moos (německý výraz pro mechový „polštář“ nebo rašeliniště) nacházejí vlhké plochy a biotopy, z nichž lze usuzovat na to, že celé Sextenské údolí sloužilo jako malá nádrž na vodu z okolních ledovců (dnes Bergsonnenuhr).

O původu názvu Sexten se dlouho spekulovalo, protože se nabízejí tři možnosti:
1. 6. římský milník u Sextenu – z latinského „sexta“ mohlo být odvozeno „Sexten“.
2. 6 základových zdí dvorů u bývalé pily „Lanzinger Säge“ na začátku obce, které údajně patřily prvním 6 rodinám, které se v Sextenu usadily.
3. 6. hodina – mniši v klášteře v Innichenu začínali pracovat v 06.00 hod. ráno a po 6 hodinách, tedy ve 12.00 hod., stálo slunce při pohledu z Innichenu přesně nad Sextenským údolím.

Sextenské údolí se na délku rozkládá od bývalé pily Lanzinger Säge, dnes Hostince u Klause (Gasthaus zum Klaus) až po Kreuzberský průsmyk (hotel Kreuzberg) a na šířku od vrcholků Karnišského hřebene (Karnischer Kamm), který lemují hraniční patníky (Helmhaus – dříve celnice mezi Rakouskem a Itálií) až po horskou boudu Drei Zinnen.

Sexten je již dlouhou dobu považován za jednu z nejznámějších a nejkrásnějších horských vesnic v Dolomitech, a to nejen kvůli nejčastěji zmiňovanému masivu Drei Zinnen, ale především kvůli dvěma nádherným bočním údolím: prvním je Fischleintal, odkud je vidět překrásná kulisa Dolomit s největšími slunečními hodinami na světě. Tvoří je hory pojmenované podle čísel ciferníku (Neuner – devítka, Zehner – desítka, Elfer – jedenáctka, Zwölfer – dvanáctka a Einser – jednička). Druhým údolím je Innerfeldtal s modřínovými lesy, zelenými loukami a nejvyšší horou Dreischusterspitze (3 152 m. n. m.).

Mimořádně krušné časy zažil Sexten v 1. světové válce, kdy tudy procházela hlavní fronta v Dolomitech. Jizvy těchto vysokohorských bojů jsou zde dodnes patrné v podobě rozpadlých bojových postavení (Karnišský hřeben, salaš Nemes a především pak Rotwand, Elfer, Drei Zinnen, pevnost Heideck atd.)

Tragickým hrdinou 1. světové války, který se dnes těší kultovní úctě, se díky své lásce k vlasti stal Sepp Innerkofler, který podnikl mnoho smělých výpadů na druhou stranu fronty (útok na Paternkofel). Německo, Rakousko a Itálie vstoupily zpočátku do války jako spojenci a horskou válku prohrály (formálně, neboť frontu v Sextenských Dolomitech vojáci drželi do poslední kapky krve). Po vystoupení Itálie z Trojspolku (Německo, Rakousko, Itálie) se v okolí Sextenu utvořila nové bojová postavení a vojáky čekaly ještě tvrdší podmínky. Sexten byl vždy pohraniční vesnicí, nejprve na hranici s Itálií (od Kreuzbergu směrem ke „slunečním hodinám“ Bergsonnenuhr, Comelico Superiore), protože náležel k Rakousku, a dnes na hranici s Rakouskem (u Karnišského hřebenu), protože od roku 1920 patří k Itálii coby jednomu z vítězů první světové války.

Nová státní hranice mezi Rakouskem a Itálií (zahrnující italský územní zisk v podobě Jižního Tyrolska) byla vytyčena v roce 1918. Téměř všude ji vymezují vodní toky a horské vrcholy, např. řeka Rienz u Toblachu, kde končilo italské státní území. Obce Sexten, Innichen, Innichberg, Vierschach a Winnebach byly připojeny k Itálii teprve o 2 roky později v roce 1920. Téměř nesporným faktem je, že se pro připojení k Itálii starostové a radní těchto 5 obcí rozhodli pod vlivem tíživé situace, protože v době panujícího hladu se dala pomoc mnohem spíše očekávat z Říma (tedy od Itálie jako vítěze války), než z Vídně (tedy od Rakouska jako poraženého bývalého italského spojence).

Osud Jižního Tyrolska byl zpečetěn mírovou smlouvou ze St. Germain (Francie), která byla podepsána 12. září 1919. Od tohoto okamžiku se úředním jazykem Jižního Tyrolska místo němčiny, která byla mateřským jazykem jihotyrolského obyvatelstva, stala italština. Díky mnoha neznámým hrdinům byla němčina dále vyučována a pěstována i v době, kdy to bylo zakázané, a někteří z nich za to zaplatili životem. Členové tradičního spolku „Sextenských střelců“ nosí dodnes hrdě původní barvy své vlasti a prostřednictvím různých akcí udržují místní tradice a zvyky. Doufejme, že tomu tak bude i nadále.

Turisty a horolezci Sexten byl a stále je pokládán za „tajný tip“, protože nabízí hustou síť cest všech stupňů obtížnosti: od poklidných vycházek přes lehké, střední a obtížné pěší trasy a putování po salaších až po zajištěné cesty lezeckého charakteru a vysloveně lezecké terény. Každého milovníka hor zde potěší především jedinečná krajina s Karnišským horským hřebenem a dolomitovými stěnami.

26. června 2009 byly Dolomity zapsány do seznamu světového dědictví UNESCO – budiž to srdečným díkem bezejmenným obětavcům za jejich úsilí a prozíravost.