| 
			
     
  
 | 
		DĚJINY
		Sexten – vesnice Tří zubů aneb v sextenském nebi. 
		 
		Název Sexten se poprvé objevuje v roce 965, kdy se tak nazývala jedna 
		salaš. Za téměř nespornou skutečnost se pokládá, že mniši 
		františkánského řádu v Innichenu pronikali do Sextenského údolí (Sextental), 
		káceli zde stromy a sváděli odsud vodu. Ještě dnes se v okolí osamoceně 
		ležící osady s příznačným názvem Moos (německý výraz pro mechový „polštář“ 
		nebo rašeliniště) nacházejí vlhké plochy a biotopy, z nichž lze usuzovat 
		na to, že celé Sextenské údolí sloužilo jako malá nádrž na vodu z 
		okolních ledovců (dnes Bergsonnenuhr). 
		 
		O původu názvu Sexten se dlouho spekulovalo, protože se nabízejí tři 
		možnosti: 
		1. 6. římský milník u Sextenu – z latinského „sexta“ mohlo být odvozeno 
		„Sexten“. 
		2. 6 základových zdí dvorů u bývalé pily „Lanzinger Säge“ na začátku 
		obce, které údajně patřily prvním 6 rodinám, které se v Sextenu usadily. 
		3. 6. hodina – mniši v klášteře v Innichenu začínali pracovat v 06.00 
		hod. ráno a po 6 hodinách, tedy ve 12.00 hod., stálo slunce při pohledu 
		z Innichenu přesně nad Sextenským údolím. 
		 
		Sextenské údolí se na délku rozkládá od bývalé pily Lanzinger Säge, dnes 
		Hostince u Klause (Gasthaus zum Klaus) až po Kreuzberský průsmyk (hotel 
		Kreuzberg) a na šířku od vrcholků Karnišského hřebene (Karnischer Kamm), 
		který lemují hraniční patníky (Helmhaus – dříve celnice mezi Rakouskem a 
		Itálií) až po horskou boudu Drei Zinnen.  
		 
		  
		 Sexten je již dlouhou dobu považován za jednu z nejznámějších 
		a nejkrásnějších horských vesnic v Dolomitech, a to nejen kvůli 
		nejčastěji zmiňovanému masivu Drei Zinnen, ale především kvůli dvěma 
		nádherným bočním údolím: prvním je Fischleintal, odkud je vidět 
		překrásná kulisa Dolomit s největšími slunečními hodinami na světě. 
		Tvoří je hory pojmenované podle čísel ciferníku (Neuner – devítka, 
		Zehner – desítka, Elfer – jedenáctka, Zwölfer – dvanáctka a Einser – 
		jednička). Druhým údolím je Innerfeldtal s modřínovými lesy, zelenými 
		loukami a nejvyšší horou Dreischusterspitze (3 152 m. n. m.). 
		 
		Mimořádně krušné časy zažil Sexten v 1. světové válce, kdy tudy 
		procházela hlavní fronta v Dolomitech. Jizvy těchto vysokohorských bojů 
		jsou zde dodnes patrné v podobě rozpadlých bojových postavení (Karnišský 
		hřeben, salaš Nemes a především pak Rotwand, Elfer, Drei Zinnen, pevnost 
		Heideck atd.)  
		 
		Tragickým hrdinou 1. světové války, který se dnes těší kultovní úctě, se 
		díky své lásce k vlasti stal Sepp Innerkofler, který podnikl mnoho 
		smělých výpadů na druhou stranu fronty (útok na Paternkofel). Německo, 
		Rakousko a Itálie vstoupily zpočátku do války jako spojenci a horskou 
		válku prohrály (formálně, neboť frontu v Sextenských Dolomitech vojáci 
		drželi do poslední kapky krve). Po vystoupení Itálie z Trojspolku (Německo, 
		Rakousko, Itálie) se v okolí Sextenu utvořila nové bojová postavení a 
		vojáky čekaly ještě tvrdší podmínky. Sexten byl vždy pohraniční vesnicí, 
		nejprve na hranici s Itálií (od Kreuzbergu směrem ke „slunečním hodinám“ 
		Bergsonnenuhr, Comelico Superiore), protože náležel k Rakousku, a dnes 
		na hranici s Rakouskem (u Karnišského hřebenu), protože od roku 1920 
		patří k Itálii coby jednomu z vítězů první světové války. 
		 
		Nová státní hranice mezi Rakouskem a Itálií (zahrnující italský územní 
		zisk v podobě Jižního Tyrolska) byla vytyčena v roce 1918. Téměř všude 
		ji vymezují vodní toky a horské vrcholy, např. řeka Rienz u Toblachu, 
		kde končilo italské státní území. Obce Sexten, Innichen, Innichberg, 
		Vierschach a Winnebach byly připojeny k Itálii teprve o 2 roky později v 
		roce 1920. Téměř nesporným faktem je, že se pro připojení k Itálii 
		starostové a radní těchto 5 obcí rozhodli pod vlivem tíživé situace, 
		protože v době panujícího hladu se dala pomoc mnohem spíše očekávat z 
		Říma (tedy od Itálie jako vítěze války), než z Vídně (tedy od Rakouska 
		jako poraženého bývalého italského spojence). 
		 
		Osud Jižního Tyrolska byl zpečetěn mírovou smlouvou ze St. Germain (Francie), 
		která byla podepsána 12. září 1919. Od tohoto okamžiku se úředním 
		jazykem Jižního Tyrolska místo němčiny, která byla mateřským jazykem 
		jihotyrolského obyvatelstva, stala italština. Díky mnoha neznámým 
		hrdinům byla němčina dále vyučována a pěstována i v době, kdy to bylo 
		zakázané, a někteří z nich za to zaplatili životem. Členové tradičního 
		spolku „Sextenských střelců“ nosí dodnes hrdě původní barvy své vlasti a 
		prostřednictvím různých akcí udržují místní tradice a zvyky. Doufejme, 
		že tomu tak bude i nadále.  
		 
		Turisty a horolezci Sexten byl a stále je pokládán za „tajný tip“, 
		protože nabízí hustou síť cest všech stupňů obtížnosti: od poklidných 
		vycházek přes lehké, střední a obtížné pěší trasy a putování po salaších 
		až po zajištěné cesty lezeckého charakteru a vysloveně lezecké terény. 
		Každého milovníka hor zde potěší především jedinečná krajina s 
		Karnišským horským hřebenem a dolomitovými stěnami. 
		 
		26. června 2009 byly Dolomity zapsány do seznamu světového 
		dědictví UNESCO – budiž to srdečným díkem bezejmenným obětavcům za 
		jejich úsilí a prozíravost. 
		
		   |